Litoměřice

Standardy

1. CÍLE A ZPŮSOBY ČINNOSTI ZDVOP

1.1. Poslání organizace
Fond ohrožených dětí je nestátní nezisková organizace na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem, s působností na celém území české republiky.
Hlavní směry činnosti organizace:
• zřizování a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek

1.2. Poslání FOD Klokánek
Klokánek nabízí přechodnou péči rodinného typu dětem ve věku 0 – 18 let, z celé republiky, které z vážných důvodů nemohou zůstat ve své rodině a kterým jsme schopni zajistit uspokojení základních životních potřeb. Během pobytu je o děti pečováno do doby, dokud se nemohou vrátit zpět domů nebo do rodiny náhradní, případně do jiného zařízení dlouhodobé péče.
„Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, v zajištění zdravotních služeb a v psychologické a jiné obdobné nutné péči.“ (dle zákona SPOD)
O našem Klokánku v Litoměřicích
Klokánek byl otevřen s velkou podporou MěÚ Litoměřice v roce 2007. Sídlí ve vile se zahradou, v dobré dostupnosti MHD, parku, nákupního střediska, plaveckého bazénu a ordinace dětské lékařky. Máme celkem 5 bytů, z nichž dva byly sloučeny do jednoho, tedy čtyři byty s kapacitou 18 míst. Teta se stará o max. 4 děti v bytě, kde s nimi tráví celý týden ve dne i v noci. Po týdnu je vystřídána druhou tetou a sama má týden volna. V bytě tedy bydlí stabilně 4 děti a střídavě 2 tety. Tety dětem vaří, perou, připravují se s nimi do školy, chodí na vycházky, k lékaři, na výlety. Podobně jako v rodině. Teta hospodaří s penězi a sama určuje, co bude vařit, při dodržování zásad zdravého jídelníčku. Klokánek má svoji obvodní dětskou lékařku MUDr. Chvojkou, jejíž ordinace sídlí hned za rohem, cca 5 minut pěšky. Děti z Klokánku navštěvují MŠ, základní školu – spádová je na Kocandě, U Stadionu – docházková vzdálenost pěšky je cca 10 minut. Děti mohou navštěvovat zájmové kroužky, v létě jezdit na tábory a se školou na ozdravné pobyty či výlety. Snažíme se co nejvíc přiblížit rodinné atmosféře. Personální obsazení Klokánku: ředitel, sociální pracovnice vždy na 10 dětí, tety, údržbář a psycholožka. Jsme zařízení rodinného typu, tudíž u nás není ani uklízečka, ani kuchařka a podobně.

1.3. Cílová skupina
Klokánek přijímá děti ve věku 0 – 18 let.
Provoz zařízení je nepřetržitý.

1.4. Cíle Klokánku
1. Poskytovat přechodnou péči pro děti, co nejvíce podobnou péči rodinné.
Děti po přechodnou dobu bydlí v samostatných bytech, kde se o ně starají v týdenních intervalech tzv. tety, případně strýc. Teta má na starost maximálně 4 děti. O děti pečuje po všech stránkách – nakupuje, vaří, hraje si, připravuje se s nimi do školy, stará se o domácnost, dochází s nimi k lékaři, na volnočasové aktivity apod. O děti se kromě tet starají také sociální pracovníci, dále dle potřeb další odborní pracovníci (psychologové, apod.)
2. Vrátit děti zpět do původní rodiny, případně rodiny širší nebo náhradní nebo do zařízení poskytující dlouhodobou péči.
Děti jsou v Klokánku do doby, než se mohou vrátit zpět do své původní rodiny, než je vyřešena rodinná situace, nejdéle však na dobu jednoho roku.
Rodičům i dětem je poskytováno poradenství a nabízena spolupráce ke zlepšení jejich situace. Pokud se děti nemohou vrátit zpět do původní nebo širší rodiny, sociální pracovníci Klokánku spolupracují s příslušnými úřady, aby děti mohly jít do rodiny náhradní nebo do zařízení poskytující dlouhodobou péči.

1.5. Zásady
• dodržování práv děti
• poskytování péče co nejvíce podobné péči rodinné (o max. 4 děti se střídavě po týdnu starají dvě tety, v samostatných bytech, případně teta stálá, sourozenci nejsou rozdělováni, je-li to možné z kapacitních důvodů)
• multidisciplinární přístup (spolupráce s odborníky a jinými organizacemi)
• individuální přístup k dětem (vychází z individuálních potřeb každého dítěte)
• respektování volby dítěte (nabídka více možností řešení, dítě má vždy možnost rozhodnout se)
• podpora rozvoje samostatnosti a posilování sociálního začleňování
• komplexnost (péče poskytovaná dítěti a jeho rodině, případně dalším zúčastněným sobám)

Formy práce
• individuální – převažuje při práci s dítětem
• rodinná – spočívající v kontaktu dítěte s rodinnou, zvyšování kompetencí rodičů aj.

1.6 Základní metody a techniky
Sociální pracovnice zařízení vede dle potřeb s dětmi individuální rozhovory
Děti jsou v kontaktu s psychologem zařízení dle potřeb.
S dětmi společně plánujeme, co se chtějí nového naučit, v čem se chtějí zlepšit apod.
Děti podporujeme ve volnočasových aktivitách.
Účastníme se případových konferencí, které se týkají situace umístěných dětí.
Zprostředkováváme kontakt rodičů či jiných osob s dětmi v zařízení.
Rodinám dětí poskytujeme sociálně-právní poradenství.

1.7. Práce s dětmi

1.7.1. Jak jednat s dítětem v krizi, při stresové či jiné náročné situaci
• hovořit na dítě klidným hlasem, nenechat se rozčílit či vyprovokovat
• uvědomit si, že v případě krize je možné, aby se dítě projevovalo různě – křičelo, ubližovalo si,…
• vést dítě k rozhovoru na téma, co ho trápí – zrcadlit jeho emoce, pojmenovat jeho emoce, parafrázovat jeho sdělení
• nabídnout dítěti pomoc – Co bych pro tebe mohl udělat? Co bys potřeboval, aby ti bylo lépe?
• společně s dítětem dýchat
• dovolí-li to dítě, je možné chytit ho za ruce, nabídnout možnost blízkého kontaktu – sednout si vedle něj, obejmout ho atd.
• nepomůže-li žádná z předchozích variant a dítě si ubližuje nebo vyhrožuje, že si ublíží, neprodleně konzultujeme s dětskou obvodní lékařkou, příp. během víkendu s dětskou pohotovostí

1.7.2 Rozhovor
Otázky, které pracovník klade, musí být uzpůsobeny věku a rozumovému vývoji dítěte. Je vhodné používat spíše otevřené otázky, povzbuzovat a motivovat dítě, aby volně povídalo o svém životě. Pracovník již má zpravidla informace o dítěti a jeho životě od dospělých osob, to mu umožňuje vhodně volit otázky, zejména na citlivá témata jako je vlastní rodina dítěte, minulost dítěte, pobyt dítěte v ústavním zařízení atd.
Příklady otázek:
• „Pověz mi něco o sobě a své rodině.“
• „Kdybys měl někomu popsat svou rodinu, jak bys to udělal(a)?“
• „Jak to bylo, když jsi byl(a) malá?“
• „S kým ze své vlastní rodiny se teď vídáš?“ „Na koho vzpomínáš?“
• „Jak to u vás doma funguje?“ „Co kdo dělá?“ „Jaká u vás platí pravidla?“
• „Co bys mi o sobě řekla(a) v souvislosti se školou?“
• „Co Tě ve škole baví, co Tě nebaví?“
• „Co děláš nejraději?“
• „Co by se podle Tebe tady mělo změnit?“
• „Co by sis přál(a) zlepšit?“
• „Jak to vypadá, když máš z něčeho radost?“ A jak když jsi smutný(á)?“
• Za kým jdeš, když je Ti smutno?“
• Jak dáváš ostatním najevo, co cítíš?“

1.7.3. Dotazníky
Pro sběr dat může být u některých dětí vhodné použít dotazník. Osvědčený je zejména dotazník založený na nedokončených větách, které dítě volně dokončuje.

Příklady vět:
• Moje oblíbená barva je…
• Ve škole mě nebaví…
• Moje oblíbené jídlo je…
• Můj nejbližší člověk je…
• Člověk, kterého nemám rád, je
• Nemám rád, když…
• Mám rád, když…
• Baví mě, když…
• Moje koníčky jsou…
• Rozčílí mě, když…
• Až vyrostu, chtěl bych…
• Jednou bych chtěl…
• Moje máma je…
• Bojím se…
• Pláču, když…
• Největší radost mám, když…

Dotazník by měl začínat vždy jednoduššími otázkami typu: „Moje oblíbená barva je…“ Postupně může přejít k otázkám na pocity, myšlenky, náročnější témata. Závěr dotazníku by měl být opět spíše pozitivně laděný.

1.7.4 Situace, které mohou nastat v průběhu pobytu dítěte v zařízení
Dítě si nerozumí se spolubydlícím dítětem na pokoji a přeje si být přestěhováno
Předcházení: Vhodný výběr dětí v bytě. Poučení tety.
Řešení: Zjištění příčiny nespokojenosti a dle situace:
Pokud je to kapacitně možné, je dítě přestěhováno
Hledání možného řešení, aby nemuselo být přestěhováno.
Výběr řešení, naplánování realizace, pokud realizace není možná,
poskytnou jiná řešení.
Dohoda – ústní/písemná
Dítě odmítá užít léky předepsané lékařem
Předcházení: Vysvětlení dítěti, proč jsou léky tak důležité (zmírňují bolesti,
teplotu…)
Řešení: Zjištění příčiny, proč dítě odmítá léky.
Hledání alternativního řešení, konzultace s lékařem a dítětem s cílem najít řešení situace (změna medikace…)
Poučení o možných důsledcích.
Dohoda – ústní/písemná
Dítě odmítá stravu
Předcházení: Vysvětlení dítěti, že pokud nebude jíst, může onemocnět, bude
slabé, nebude se moci věnovat svým oblíbeným aktivitám…
Řešení: Pohovor s dítětem cílený na zjištění příčiny, proč dítě odmítá
stravu.
Hledání alternativního řešení.
Poučení o možných důsledcích, možné nevolnosti a žaludečních potížích, případně až hospitalizace.
Dohoda – ústní/písemná
Dítě odmítá udržovat čistotu, odmítá koupel či sprchu
Předcházení: Vysvětlení dítěti, že hygiena je důležitá, zavést pravidelný denní
režim hygieny (každé ráno a večer si čistit zuby, večer se osprchovat/okoupat, před jídlem si mýt ruce…)
Řešení: Pohovor s dítětem cílený na zjištění příčiny, proč odmítá koupel.
Hledání alternativního řešení, vysvětlení, proč je důležité pravidelně se koupat, čistit si zuby,…
Poučení o možných důsledcích zanedbané hygieny – vyrážky, kožní potíže, zubní kazy,…
Dohoda – ústní/písemná

1.7.5 Užití omezujících opatření
Pokud má do rozhodování dítěte vstoupit další osoba (teta), mělo by se jednat o případ závažného rozhodování, jehož následky při špatné volbě mohou vést k ohrožení dítěte nebo k ohrožení ostatních lidí. Zařízení přejímá část zodpovědnosti za to, co se bude dít.

Zařízení má povinnost zajistit fyzické bezpečí dítěte i přes jeho zjevný nesouhlas. V rámci profesionálního přístupu jsou dány pracovníkům (tetám) určité mantinely, jejichž překročení by vedlo k porušení práv dítěte, případně k ohrožení či zneužití dítěte.

Osoby (v našem případě děti), využívající pobytové služby, jsou v každodenním životě omezeny v realizaci řady svých práv a svobod (např. právo si vybrat, kdy a co chci jíst, uvařit si jídlo – teta vaří v určitou hodinu a jídlo, na kterém se s dětmi domluví společně).

Existuje aktuální etická hranice omezování osobních svobod, kterou musíme v naší činnosti stále měnit tak, abychom zaručili maximálně možné naplnění práv u konkrétních dětí.

Opatření omezující pohyb dítěte v zařízení = výchovná opatření a opatření na ochranu zdraví dětí.

Povinnosti zařízení pře použitím opatření omezujícího pohyb
• je nutné těmto opatřením předcházet
• dítě musí být předem vhodným způsobem informováno a poučeno
• opatřeními jsou v zařízení výchovná opatření, která teta při výchově dítěte využívá
Podmínky použití opatření omezujících dítě

• přímé ohrožení zdraví a života – dítě neodhadne riziko svého chování a jednání (vyleze na vysoký strom, vejde do silnice, aniž by se rozhlédlo, běhá po bytě…)
• odvrácení fyzického ohrožení dítěte (než dítě vyleze na strom nebo vběhne do silnice – teta dítě chytí za ruku, slovně dítě zklidní, využívá technik aktivního naslouchání)
• je nutné těmto opatřením předcházet (vysvětlování, pohovor s dítětem, osobní příklad, přiměřeně k věku dítěte provést seznámení s pravidly silničního provozu, poučit děti o pobytu venku – aby nedošlo k úrazu)
• opatření provádí většinou teta
• v zařízení může nastat situace, že se u dítěte vyvine psychiatrická diagnóza, kterou bude nutné stabilizovat – přivolaný lékař podá zklidňující přípravek. Před takovýmto zásahem lékaře je nutné s dítětem hovořit, snažit se ho zklidnit, kontrolovat ho.

Pravidla použití opatření omezujícího pohyb – zařízení má povinnost zvolit nejdříve mírnější opatření, která mohou zabránit nebezpečnému jednání!

Mezi opatření omezující děti patří:
• teta chytí dítě za ruku
• teta drží dítě ve své blízkosti
• teta vykonává nepřetržitý dohled nad dítětem – dochází k omezení soukromí u dítěte – dítě není samo na pokoji, v koupelně aj.
• atd.

1.7.6. Další možné vzniklé situace
• rvačka/potyčka dětí mezi sebou – pracovník (teta či jiný pracovník) se snaží zabránit fyzickému násilí, děti uklidní, případně je na potřebnou dobu oddělí (každé dítě je v jiném pokoji)
• napadení dítětem – pracovník (teta, jiný pracovník) se snaží zklidnit situaci. Při jednání s člověkem vykazujícím agresivní chování (např. zlostné výbuchy, nenávist, provokující chování) je nutné kontrolovat vlastní impulzivní jednání, které může mít charakter agresivní odplaty. To by totiž mohlo agresi klienta stimulovat, mohl by ztratit poslední zábrany. Stejně tak není vhodné reagovat sarkasticky nebo tím, že se pracovník stáhne a přestane komunikovat. Není to lehké, když se třeba bojíme, ale snažte se pochopit obsah protestu a pocity klienta. Co ho vlastně vyvedlo z míry a vedlo k agresi. Vyjádřete pochopení pro důvody zlosti a nespokojenosti, zrcadlete emoce klienta. Pokud agrese nestoupá, nechte čas, aby se klient zklidnil. Nechte čas i sobě a promyslete si svou reakci. Využijte místo zákazů a „omezovací strategie“ spíše paradoxní strategie „otevření dveří“ (klidná odpověď, přiznání omylu, chyby atd.). Zároveň je nezbytné klidným, pevným hlasem vyjádřit nesouhlas s prostředky, kterými se dotyčný snaží svoji zlost vyjádřit – můžeme tolerovat např. zvýšený hlas, do jisté míry i vulgarismy, ale ne osobní nadávky, rozbíjení věcí atd. Hledejte alternativní řešení v záležitosti klienta a ptejte se ho, zda takové řešení by více vyhovovalo. Když naleznete kompromis, navrhněte co nejkonkrétnější postup. Může nastat situace, že žádné pro klienta přijatelné řešení prostě není. Pokud se již zklidnil, s omluvou mu to oznamte („Je mi líto, ale nevidím jinou možnost, jak vám pomoci.“) Pokud je nadále v napětí, raději získejte čas („Nyní nevidím lepší možnost, ale zkusím to ještě promyslet. Mohl byste přijít zítra?“). V extrémních případech, kdy hrozí fyzická agrese, je nezbytné myslet především na svoji bezpečnost: nedělejte prudké pohyby, mluvte zřetelně a pomalu, vyzvěte klienta, aby se posadil, oslovujte ho příjmením, když nereaguje na výzvy, postavte se zády k východu, nestůjte např. u schodů, všímejte si jeho pohybů, pokud se situace dále zhoršuje, volejte o pomoc.
• poškození majetku zařízení dítětem – pracovník upozorní dítě, že se majetek zařízení neničí (viz Pravidla pro děti), odvrátí pozornost dítěte, snaží se ho uklidnit případně zabrání úrazu dítěte poškozeným majetkem.
• sexuální projevy v chování dítěte – dítě je upozorněno, diskrétně a v soukromí, že není vhodné projevovat se sexuálně před ostatními dětmi či jinými osobami. Jsou-li sexuální projevy vzhledem k věku dítěte předčasné, je osloven odborník ( psycholožka Klokánku) a chování dítěte je s ním zkonzultováno (může jít o předčasné vyzrání dítěte, ale i o následky zážitku dítěte, který není zpracován).
• sexuální zneužití dítěte – povinnost ZDVOP nahlásit na PČR a OSPOD, zajištění psychologické pomoci pro dítě
• sex mezi nezletilými
• kouření dětí – dítě je upozorňováno na to, že kouření škodí zdraví. Pokud dítě kouří i nadále, jsou učiněny další kroky – dítěti je předložena literatura o škodlivosti kouření,…
• užívání návykových látek – dítě je upozorněno již při nástupu do Klokánku, že nesmí užívat návykové látky. Bude-li mít teta či soc. pracovnice podezření na zneužívání návykových látek, provede se s dítětem na toto téma pohovor. Vedoucí také může vyzvat dítě k podrobení se testu. Bude-li test dítěte pozitivní, pak bude sjednána schůzka s pracovníky Protidrogového centra v Litoměřicích,, se kterými bude situace prodiskutována. Je-li dítě umístěno do zařízení na Dohodu se zákonným zástupcem, může zařízení pobyt dítěte ukončit. Přijde-li dítě s tím, že má problémy s návykovými látkami, bude mu vyhledána odborná pomoc, jeho problémy budou konzultovány např. s pracovníky Protidrogového centra v Litoměřicích, psycholožkou Klokánku,dětským psychiatrem, pediatrem aj.
• dítě se tetě nebo soc. pracovnici svěří, že mu bylo nebo je ubližováno (syndrom CAN) – dítěti je vysvětleno, že jde o informace, které si pracovník nemůže nechat pro sebe, je třeba vše oznámit PČR. Dítěti je s ohledem na jeho věk vysvětleno, jaký bude další postup – oznámení na PČR, návštěva PČR atd. Má-li dítě na těle viditelné známky toho, že mu někdo ublížil, je to zaznamenáno na fotoaparát + dítěti vysvětlen důvod toho, proč je fotografie pořizována (pro potřeby PČR). Dítě vždy neprodleně necháme vyšetřit u dětské obvodní lékařky.
• ztráta finančních prostředků či klíčů u zaměstnanců – pracovníci zařízení od sociální pracovnice dostávají provozní zálohy, za které jsou zodpovědní. Při ztrátě se informuje předsednictvo FOD, které situaci vyhodnotí. Pokud se neprokáže zavinění jinou osobou než tou, která měla finanční obnos v držení, finanční ztráta se nahradí. V případě ztráty klíčů se o této skutečnosti informuje vedoucí zařízení, které zajistí jejich náhradu..
• sebepoškozování dítěte – okamžitá návštěva lékaře, obvodního, dětské psychiatrie, ev. volat 155
• pomočování staršího dítěte – návštěva lékaře, medikace, intervence psychologa

1.8 Informovanost o výkonu SPO a činnosti ZDVOP
Zařízení Klokánek má vypracovaná pravidla v podobě informačních letáků – příloha . Ty jsou dětem a jejich zákonným zástupcům předány při prvním jednání. Dále jsou poskytovány pracovníkům OSPOD, veřejnosti i jiným NNO, které se o službu zajímají, které s námi spolupracují atd.

Pro děti, zejména menší, obsah služeb a péče vysvětluje a dojednává teta nebo sociální pracovník. Ti dítěti vysvětlují vše spojené s jeho pobytem v zařízení, jsou mu oporou a plně k dispozici. Více viz pravidla pro děti, odstupňována dle věku dítěte – příloha

Laická a odborná veřejnost, potenciální zájemci o službu, orgány OSPOD, soudy, lékaři,… se mohou o Klokánku dozvědět také prostřednictvím:

• webových stránek organizace FOD, www.fod.cz, www.klokaneklitomerice.cz, facebooku
• letáků Klokánku, které jsou k dispozici na veřejně přístupných místech (např. OSPOD)
• telefonického rozhovoru
• osobního rozhovoru
Informace poskytuje zařízení zájemci takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byly srozumitelné a zájemce se mohl rozhodnout, zda nabízené služby využije či nikoli.

Informace vždy podáváme s ohledem na věk a vyspělost dítěte i osob, které s dítětem přichází, doprovází jej.

Číslo pohotovostního telefonu 724667634 je veřejně přístupné a objevuje se na všech propagačních a jiných materiálech zařízení. Pohotovostní telefon je 24 hodin k dispozici zájemcům o službu. Pohotovostní telefon má zpravidla na starost vedoucí zařízení. V době nemoci, dovolené apod. se předává sociálním pracovníkům.

4. INFORMOVANOST O VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY

Zařízení Klokánek má vypracovanou nabídku služeb, včetně podmínek jejich poskytování a povinností zájemce vyplývyjící z užívání služby v podobě informačních letáků. Ty jsou dětem a jejich zákonným zástupcům předány při prvním jednání. Dále jsou poskytovány pracovníkům OSPOD, veřejnosti i jiným NNO, které se o službu zajímají, které s námi spolupracují atd.

Pro děti, zejména menší, obsah služeb a péče vysvětluje a dojednává teta nebo sociální pracovník. Ty dítěti vysvětlují vše spojené s jeho pobytem v zařízení, jsou mu oporou a plně k dispozici. Více viz pravidla pro děti, odstupňována dle věku dítěte – příloha .
Laická a odborná veřejnost, potenciální zájemci o službu, orgány OSPOD, soudy, lékaři,… se mohou o Klokánku dozvědět také prostřednictvím:

• webových stránek organizace FOD, www.fod.cz, www.klokaneklitomerice.cz, facebooku
• letáků Klokánku, které jsou k dispozici na veřejně přístupných místech (např. OSPOD)
• telefonického rozhovoru
• osobního rozhovoru
Informace poskytuje zařízení zájemci takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byly srozumitelné a zájemce se mohl rozhodnout, zda nabízené služby využije či nikoli.

Informace vždy podáváme s ohledem na věk a vyspělost dítěte i osob, které s dítětem přichází, doprovází jej.

Číslo pohotovostního telefonu 7243-667634 je veřejně přístupné a objevuje se na všech propagačních a jiných materiálech zařízení. Pohotovostní telefon je 24 hodin k dispozici zájemcům o službu. Pohotovostní telefon má zpravidla na starost vedoucí zařízení. V době nemoci, dovolené apod. se předává sociálním pracovníkům.

4.1 Právo dítěte na informace
Každé dítě má právo na informace o jeho situaci. Při sdělování informací přihlížíme k věku a mentální vyzrálosti dítěte.
Dětem se snažíme vytvořit bezpečné prostředí a doprovázet je v průběhu pobytu (říkat dětem pravdu, nejsme viníky situace, prožívat emoce s dětmi,…).

Příklady situací, při nichž mohou být práva dítěte porušována
• dítě neinformujeme o jeho situaci
• dítěti zapíráme informace kolem jeho situace

4.2 Práva rodičů
• kontakt s dítětem
• rodičovská zodpovědnost – pokud nebyl dán podnět k jejímu omezení, pozastavení, zbavení (při týrání, zneužívání, nezájmu rodiče)
• právo na informace o dítěti
• právo rozhodovat o podstatných otázkách ve výchově dítěte, vyjadřovat se k nim

Příklady situací, při nichž mohou být práva rodiče porušována
• rodič nedostane informace o dítěti, když o ně požádá (výj.: na pokyn soudu či PČR nejsou sděleny informace ohrožující dítě)
• rodič nemá možnost vyjádřit se ke vzdělávání dítěte
• je bezdůvodně odmítnuta stížnost rodiče na péči o dítě
• stížnost rodiče není řádně prošetřena
• zastrašujeme – vyhrožujeme něčím, abychom dosáhli potřebného chování rodiče
• vnucujeme – nerespektujeme právo výběru a vedeme rodiče dělat to, co sami považujeme za správné, vhodné
• rodičům je bezdůvodně znemožňován kontakt s dítětem

PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ZDVOP

6.1 Personální a organizační zajištění
Struktura, počet pracovníků i jejich vzdělání a dovednosti by měly odpovídat optimálnímu počtu pracovníků s ohledem na počet dětí.

Na kapacitu dětí v Klokánku je třeba mít:
• ředitele zařízení
• zástupce ředitele zařízení
• sociálního pracovníka – pracovnici, 1 na 10 dětí
• 1 „střídavá teta“ se může starat max. o 4 děti
• střídavá teta v případě potřeby zastupuje za tetu chybějící
• zařízení může využívat pomoc tzv. denní/pomocné tety
• zařízení může využívat vlastního psychologa, který je zaměstnán na DPP a využíván dle potřeby
• údržbu zařízení může vykonávat údržbář, který je zaměstnán na DPP a využíván dle potřeby

Strukturu a počet pracovníků schvaluje na základě svých pravomocí předsednictvo FOD, vychází z charakteru a z kapacity zařízení. Struktura se v návaznosti na rozsah poskytovaných služeb i konkrétních personálních podmínek může aktuálně měnit.

Aktuální organizační struktura litoměřického Klokánku, kapacita 18 dětí
½ ředitel, 2 sociální pracovnice, 8 tet, 1 denní strýc, ½ údržbáře na DPP, psycholog DPP, řidič DPP

6.1.1 Předpoklady k výkonu jednotlivých funkcí – obecně
A) Způsobilost k právním úkonům

B) Bezúhonnost – ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro
• úmyslný trestný čin
• trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelnými s výjimkou, pokud se dozvíme, že je pro tyto trestné činy stíhán nebo bylo jeho odsouzení pro tyto trestné činy zahlazeno nebo se na něj z jiných důvodů hledí jako by nebyl odsouzen

Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů podle § 49, odst. 2, písm. c, zákona o sociálně-právní ochraně. Výpis nesmí být starší 3 měsíců.

C) Zdravotní způsobilost
Dokládá se vyjádřením lékaře závodní preventivní péče.

Závodní lékař: MUDr. Patrik Grajcar, Městská nemocnice Žitenice

D) Odborná způsobilost
Dle zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dítěte, § 49a.

E) Osobnostní předpoklady
Jsou prověřovány při rozhovoru s vedoucím či jiným pověřeným pracovníkem.

„Vyloučení kontraindikací“ je pak obsahem psychologického pohovoru. Před nástupem jím pracovníci dle návrhu ředitele zařízení ve funkcích: sociální pracovník, pracovník v sociálních službách a ostatní pracovníci, kteří mají ve své pracovní náplni práci s dětmi. Psychologické vyšetření pro potřeby FOD vykonává Mgr. M. Johnová a PHDr. M.Trpišovská, CSc.

Za vhodné osobnostní předpoklady jsou považovány zejména:
empatie, komunikativnost, zodpovědnost, spolehlivost, schopnost samostatné práce i práce v týmu, flexibilita, odolnost vůči zátěži, schopnost a ochota se dále vzdělávat, schopnost identifikace s firemní kulturou, schopnost práce na nekuřáckém pracovišti.

F)Praktická připravenost
Za vhodné je u pracovníků v sociálních službách – v pracovním zařazení teta nebo pomocná teta/strýc – považována osobní zkušenost z péče o děti ve vlastní nebo širší rodině, profesní zkušenost z práce s dětmi, zkušenost s vedením domácnosti. Tato připravenost je prověřena v rámci dobrovolnické práce v rozsahu daném smlouvou o dobrovolnické práci před uzavřením pracovní smlouvy ve vybraném zařízení Klokánek.

Vnitřní organizační struktura a vymezení pravomocí
• Fond ohrožených dětí je zapsaný spolek a Klokánek je jeho specializovaným pracovištěm
• základním dokumentem jsou schválené Stanovy FOD
• dalšími důležitými dokumenty při posuzování struktury a chodu organizace jsou Pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí (č.j. 24408/2000) a Rozhodnutí Magistrátu Hlavního města Prahy o registraci poskytovaných sociálních služeb (č.j. 267330/07).

Nejvyšším orgánem je členské shromáždění, které se schází 1x ročně.

Členské shromáždění volí na 3leté volební období Radu FOD, Předsednictvo FOD, (s předsedkyní FOD jako statutárním zástupcem a místopředsedkyněmi FOD) a dále Revizní komisi.

Předsednictvo FOD na úseku personálním rozhoduje a schvaluje:
• vznik a provoz zařízení KLOKÁNEK, včetně jejich organizační struktury
• přijetí nových pracovníků na dané pracovní pozice, jejich případné přesuny na jiné pracovní pozice nebo na jiná pracoviště
• pracovníky do funkce ředitele zařízení
• pracovní náplň jednotlivých funkcí
• nástupní mzdu a následné zvýšení mzdy a jejích jednotlivých složek mzdového výměru a případné finanční odměny
• stanoví hmotnou zodpovědnost pracovníků zařízení, odpovědnost za vedení pokladny, nakládání s hotovostí v pokladně a na vedeném samostatném bankovním účtu
• pověření vedoucích, příp. samostatných pracovníků dalšími pravomocemi podle potřeby konkrétního poskytování sociální služby v daném místě

Zastupitelnost pracovníků
• tetu zastoupí jiná teta, případně pomocná teta
• pomocnou tetu zastoupí teta nebo sociální pracovnice
• sociálního pracovníka vždy zastupuje jiný sociální pracovník, popřípadě ředitel zařízení
• ředitele zařízení zastoupí zástupce ředitele
• zástupce ředitele zastupuje ředitel zařízení

Mlčenlivost
Všichni pracovníci zařízení, a to bez výjimky, mají povinnost mlčenlivosti (viz pracovní smlouvy, dobrovolnické smlouvy, DPP, DPČ). Na všechny informace týkající se dětí, jejich rodiny, jejich osobních údajů, zdravotního stavu, majetkových poměrů atd. Na informace týkající se svěřených dokumentů a právních dokumentů, informace o spolupracujících organizacích apod.

Pracovníci berou na vědomí, že je tato mlčenlivost vázána vůči všem cizím organizacím a osobám. Výjimku tvoří situace, kdy je každému občanu uložena ze zákona oznamovací povinnost, nebo je-li o podání zprávy zaměstnanec požádán (např. soud, PČR, OSPOD).

VYŘIZOVÁNÍ A PODÁVÁNÍ STÍŽNOSTÍ

Stížnost je vyjádření nespokojenosti, jejímž obsahem jsou informace pro zlepšení kvality a způsobu poskytované SPO.
Stížnost může podat dítě, zákonný zástupce (jím pověřená osoba), pracovníci v zařízení, občan samostatně. Vůči tomu, kdo podá stížnost, nemohou být vedeny sankce a nelze jej trestně stíhat.
Děti jsou při příjmu do zařízení seznámeny s pravidly zařízení, upravující chod zařízení, jejich práva a povinnosti, odstupňované dle věku.
Dále jsou informovány o možnosti podání stížnosti ústně a písemně (formou informativního letáčku – příloha) při příjmu. Rodiče a další osoby jsou informovány formou textu Informace pro rodiče, který při nástupu dítěte do zařízení vždy obdrží. Neprodleně po příjmu je dítěti ukázána i schránka důvěry, kam může dítě směřovat svoje stížnosti a to i nepodepsané.

14.1 Kdo, kdy a jak může podat stížnost
DĚTI
Děti si mohou stěžovat osobně, písemně, elektronicky, telefonicky; i anonymně.
Děti si mohou stěžovat tetě nebo sociálnímu pracovníkovi. Pokud si dítě stěžuje jinému pracovníkovi, ten tuto stížnost postoupí dále podle posloupnosti v první větě (tzn. vždy nadřízenému pracovníkovi, na kterého se stížnost vztahuje).
Dítě může stížnost poslat písemně na adresu zařízení nebo sepsanou stížnost předat kterémukoliv zaměstnanci Klokánku, který ji předá některému z výše uvedených pracovníků.
Pro písemné stížnosti může v zařízení sloužit Schránka stížností (na chodbě u mezipatra). Zde mohou děti vhazovat svoje stížnosti, náměty i připomínky podepsané u bez podpisu, písemné, nakreslené apod. Jejich stížnost, námět i připomínka je vždy neprodleně vyřízena. V případě anonymu vyvěsíme odpověď vedle schránky důvěry a odpověď, pokud to charakter sdělení dovoluje, umístíme i na facebooku Klokánku.
Pokud si dítě stěžuje na jednání tety, je to s ní probráno, dítě dle svého přání může být umístěno na jiný byt. Pokud je jednání tety neslučitelné s charakterem její práce v Klokánku, je s ní rozvázán pracovní poměr.
Dítě si může také zvolit zástupce, který bude ve věci stížnosti jednat za něj, tento zástupce může být kterýkoliv pracovník zařízení, rodinný příslušník, pracovník OSPOD či jiná osoba (učitelka,…).
ZÁKONNÍ ZÁSTUPCI A JIMI POVĚŘENÉ OSOBY
Zákonní zástupci si mohou stěžovat osobně, písemně, elektronicky, telefonicky; i anonymně.
Zákonní zástupci si mohou stěžovat tetě, sociálnímu pracovníkovi, vedoucímu, zástupci vedoucího. Pokud si zákonný zástupce stěžuje jinému pracovníkovi zařízení, ten tuto stížnost postoupí dále podle posloupnosti v první větě (tzn. vždy nadřízenému pracovníkovi, na kterého se stížnost vztahuje).
Zákonný zástupce může stížnost poslat písemně na adresu zařízení nebo sepsanou stížnost předat kterémukoliv zaměstnanci Klokánku, který ji předá některému z výše uvedených pracovníků.
Písemná stížnost by měla obsahovat tyto náležitosti: jméno osoby, která stížnost podává (pokud nejde o anonymní stížnost), datum podání, předmět stížnosti, způsob, jakým chce být o vyřízení stížnosti informován (písemně na adresu, osobně aj.).
DALŠÍ OSOBY
Další osoby si mohou stěžovat osobně, písemně, elektronicky, telefonicky; i anonymně.
Další osoby (pracovníci jiných organizací a institucí, příbuzní dítěte, kteří nemají právo na informace o dítěti, cizí lidé, učitelé ve škole, lékař aj.) si mohou stěžovat tetě nebo sociálnímu pracovníkovi, případně nadřízenému pracovníka, na kterého se stížnost vztahuje. Pokud si další osoba stěžuje jinému pracovníkovi, ten tuto stížnost postoupí dále podle posloupnosti v první větě (tzn. vždy nadřízenému pracovníkovi, na kterého se stížnost vztahuje).

14.2 Schránka podnětů a stížností
Schránka podnětů a stížností je kontrolována a vybírána sociálním pracovníkem denně.
Při kontrole a vybírání schránky důvěry je vždy nutná přítomnost další osoby – svědka. Tím může být kdokoli z personálu Klokánku.
Stížnosti jsou zapisovány do Knihy stížností, která se nachází v kanceláři sociálních pracovníků.
V knize se uvádí:
• všechny stížnosti, včetně anonymních
• datum podání
• kdo podal
• jakou formou
• čeho se týkalo
• kdo a kdy to vyřídil
• výsledek vyřízení
• zakládají se do ní písemná podání

14.3 Anonymní stížnosti
Anonymní stížnost podaná osobně (stížnost, kdy stěžovatel přijde do zařízení a přeje si zůstat v anonymitě, nebo neuvede jméno).
Povinnost pracovníka, jemuž je stížnost tlumočena, je zacházet s ní, jako by byla anonymní (stěžovatel si přeje být anonymizovaný). Anonymní stěžovatel si může vybrat kteréhokoliv pracovníka v zařízení, ke kterému má důvěru, a tomu stížnost sdělit. Tento pracovník stížnost předá sociálnímu pracovníkovi nebo vedoucímu (opět s ohledem na předmět stížnosti).
Pokud osoba neuvede způsob, jak chce být o vyřízení stížnosti vyrozuměna, není to možné. Pokud ano, bude jí vyrozumění zasláno/předáno.
Anonymní stížnost podaná písemně (stížnost, kdy si stěžovatel přeje zůstat v anonymitě nebo neuvede své jméno).
Ze stížnosti není možné určit pisatele. Na takovýto typ stížnosti nelze odpovědět, pokud si pisatel nepřeje odpovědět nějakým konkrétním způsobem (odpověď na anonymizovaný e-mail).
Ze stížnosti lze určit pisatele, ten však deklaruje potřebu zůstat v anonymitě, zejména vůči některým pracovníkům zařízení. Takováto stížnost se anonymizuje a to vymazáním údajů, které by vedly k určení pisatele. Zapíše se do Knihy podnětů a stížností.

14.4 Postup při vyřizování stížností
Oprávněnými osobami, které stížnosti vyřizují, je ředitel zařízení (v případě dlouhodobé absence vedoucí, může pověřit k vyřízení stížnosti spadající do její kompetence svého zástupce). Sociální pracovníci mohou vyřizovat stížnosti, které se týkají pouze stížnosti dětí. Ostatní stížnosti, zejména stížnosti na pracovníky zařízení či na chod zařízení, vyřizuje vedoucí nebo předsednictvo FOD.
Stížnost je vyřízena do 30 kalendářních dnů, ze závažných důvodů (např. nemoc pracovníka) do 60 kalendářních dnů. V případě postoupení stížnosti předsedovi FOD může být lhůta pro vyřízení stížnosti prodloužena až na 60 kalendářních dnů, přičemž do 30 kalendářních dnů je stěžovatel obeznámen se započetím řešení stížnosti.
Pokud je stěžovatel s výsledkem stížnosti od předsedy FOD nespokojen, může stížnost podat na nezávislou instituci k prošetření.
Forma oznámení výsledku o vyřízení stížnosti kopíruje formu podání stížnosti, nepřeje-li si ve svém podání stěžovatel výslovně jinak (např. maminka dítěte napíše dopis do zařízení, že se jí nelíbí, že Honzík nejí maso. Stěžuje si, že mu teta maso nevaří. Ve své stížnosti vyjadřuje přání, že by si ráda o tom pohovořila s vedoucí zařízení).
Dle závažnosti pochybení jsou pak rozlišována pochybení menšího charakteru a pochybení charakteru většího. Tato jsou definována mírou a intenzitou porušení pravidel služby. Pochybení nižší závažnosti mají pak za následek napomenutí. Závažná pochybení mohou vést až k rozvázání pracovního poměru.
V případě písemné stížnosti dítěte je postup při řešení stížností obdobný jako při ústní.
V případě ústní, písemné, elektronické či telefonické stížnosti zákonného zástupce. Tyto stížnosti řeší vedoucí zařízení. Po podrobném prošetření je proveden zápis do Knihy podnětů a stížností. Stížnosti se vyřizují individuálně, podle jejich obsahu a závažnosti. S nápravnými opatřeními jsou seznámeny obě strany.

14.5 Postupy při řešení stížností
Při osobním předání podnětu se snaží pracovník dodržovat následující principy komunikace, které lze mnemotechnicky vyjádřit zkratkou NVVP:
• naslouchat
• vysvětlit/omluvit se/vyjádřit pochopení
• vyřešit
• poděkovat

Stížnosti se vyřizují individuálně podle jejich obsahu a závažnosti. S jejich vyřízením, s případnými nápravnými opatřeními jsou prokazatelně seznámeny obě strany – stěžovatel toto stvrdí podpisem.
Veškeré podněty a stížnosti je nutno zaznamenat do Knihy podnětů a stížností, kterou spravuje sociální pracovnice.
Stížnost na vedoucího zařízení řeší předsednictvo FOD.

14.5.1 Děti
Stížnosti dětí řeší ředitelka zařízení. Nebo z jeho pověření sociální pracovnice
Dítě si může stěžovat na tetu, na jiné pracovníky, na chod zařízení. Ve všech případech se ředitelka, nebo sociální pracovnice, kterou tímto ředitelka pověří, snaží důsledným šetřením zjistit, zda je stížnost dítěte oprávněná či neoprávněná. V případě neoprávněné stížnosti provede zápis do Knihy stížností. Dítěti vysvětlí důvody neoprávněnosti stížnosti. V případě, že sociální pracovník shledá stížnost jako oprávněnou, provede nápravná opatření a zapíše do Knihy podnětů a stížností.
Ústní i písemnou stížnost dítěte na tetu (strava, zákaz TV, zákaz PC, zákaz oblíbené činnosti, zasahování do práv dítěte, nevhodné oslovování dítěte, ponižování, nepřiměřené trestání, strašení aj.) řeší sociální pracovník a o všem vždy informuje ředitele zařízení. Pracovník dítě vyslechne a pohovorem s ním se snaží zjistit oprávněnost jeho stížnosti. Pokud pracovník dojde k závěru, že by stížnost mohla být oprávněná, pohovoří o situaci popsané dítětem s tetou. Následně se pracovník snaží sjednat nápravu a to vysvětlením situace mezi oběma stranami (dítětem a tetou) a sjednáním nápravy ze strany tety (teta zakazuje dítěti chodit ven, ve vnitřních pravidlech zakazovat dítěti chodit ven je nepřípustné, v tomto případě pracovník tetu odkáže znovu na vnitřní pravidla a požádá ji, aby situaci s dítětem napravila, tzn. přehodnotila tento zákaz na mírnější formu zákazu).
Vždy je důležité zaměřit se na to, proč dítě jde se stížností za námi, jakou to má příčinu. Dle tohoto pak zvážit, zda je vhodné řešit stížnost v přítomnosti tety nebo ne.
Sociální pracovnice je v denním styku s dětmi a konzultuje s nimi jejich problémy.

Nápravná opatření mohou být dále následující:
Pokud se jedná o pochybení tety – pohovorem, výtkou, případně upozorněním, že pokud by teta nezměnila výchovné postupy, může to vést k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
V případě, že si dítě přeje být anonymizováno (nechce, aby se o jeho stížnosti teta dozvěděla), řeší pracovník stížnost obdobně, ovšem bez toho, aby dítě vyšlo z anonymity. Pracovník dítě vyslechne a pohovorem s ním se snaží zjistit oprávněnost jeho stížnosti. Pokud stížnost nebude oprávněná, pracovník s dítětem probere jeho povinnosti a sdělí mu, jaké má teta možnosti, když on své povinnosti neplní. I tak může být dítě dle svého přání přemístěno do jiného bytu.
Pokud sociální pracovník dojde k závěru, že by stížnost mohla být oprávněná, pohovoří si o situaci popsané dítětem s vedením a to situaci řeší následovně:
Citlivě uvědomí tetu, že s ní potřebuje něco řešit. Čas a místo řešení s tetou domlouvá v závislosti na přítomnost dítěte v bytě (celá věc se obvykle řeší v bytě). Znovu s ní probere vnitřní pravidla týkající se povinnosti dítěte a možnosti tety na ně výchovně reagovat. Při diskusi s tetou zvažuje dostatečnost pravidel, v případě, že se ukáže, že jsou nedostatečná, je to podnět k jejich změně. V případě, že teta nepřiměřeně výchovně zasáhla, je použita pouze domluva.
Pracovník zapíše stížnost do Knihy podnětů a stížností.

14.5.2 Zákonní zástupci (jimi pověřené osoby)
V případě stížností zákonných zástupců (jimi pověřených osob) se postupuje následovně:

Stížnosti zákonných zástupců řeší vždy vedoucí zařízení. Zákonný zástupce si může stěžovat na zařízení obecně, na tetu, na sociální pracovnice, na jiného pracovníka zařízení, na poskytování sociálně právní ochrany. Ve všech těchto možnostech je nutné šetřením zjistit, zda-li je stížnost oprávněná. Pokud ano, tak je nutné zajistit nápravná opatření a následně o tomto provést zápis do Knihy stížností. V případě neoprávněné stížnosti vedoucí zařízení provede pouze zápis do knihy stížností.

Zákonní zástupci (jimi pověřené osoby) jsou se zápisem a s celým vyřízením stížnosti ústně či písemně seznámeni

14.5.3 Další osoby
(pracovníci jiných organizací a institucí, jiní příbuzní dítěte, kteří nemají právo na informace o dítěti, cizí lidé, učitelé ve škole, lékař aj.)

V případě stížností dalších osob (bez pověření zákonných zástupců) se postupuje následovně:

Stížnosti řeší vždy vedoucí zařízení.

Další osoby si mohou stěžovat na zařízení obecně (celkově na chod zařízení), na pracovníky zařízení, na poskytování sociálně právní ochrany.

V případě, že si stěžovatel stěžuje na pracovníky zařízení (tetu, sociální pracovnici, aj.), vedoucí zařízení prošetří, zda-li je stížnost oprávněná či nikoli. Pokud stížnost oprávněná není, provede se zápis do Knihy podnětů a stížností. V případě, že je stížnost oprávněná, provedou se nápravná opatření a taktéž se záležitost zapíše do Knihy stížností.

Stejně se postupuje v situaci, kdy je stížnost namířena obecně na zařízení.

Stěžovatel obdrží pouze obecnou odpověď.

14.5.4 Pracovníci zařízení
V případě stížností zaměstnanců zařízení se postupuje následovně:
Stížnosti řeší vždy vedoucí zařízení, pokud se netýká přímo jeho (v takovém případě o stížnosti rozhoduje jeho nadřízený, tedy předsednictvo FOD).
Pracovníci zařízení si mohou stěžovat na provoz zařízení či na konkrétního pracovníka. U obou možností se postupuje následovně. Vedoucí zařízení šetřením zjistí, zda je stížnost oprávněná či nikoli. V případě neoprávněné stížnosti provede zápis do Knihy podnětů a stížností. V případě oprávněné stížnosti následují nápravná opatření a zápis do Knihy podnětů a stížností.

14.6 Pokud je stěžovatel nespokojen s vyřízením stížností
Pracovníci Klokánku předkládají stížnost vedoucímu pracovníkovi, popřípadě jeho zástupci.
Jestliže ani pak není stěžovatel s vyrozuměním spokojen, je stížnost postoupena předsedovi FOD Janu Vaňkovi, DiS., popřípadě předsednictvu, stěžovatel bude vyrozuměn stejně jako u běžné stížnosti.
Při nespokojenosti s vyřízením stížnosti předsedkyní FOD se stěžovatel může odvolat na adresu Magistrátu hlavního města Prahy nebo Krajského úřadu Ústí nad labem
Kontaktní adresy pro stížnosti a podněty
Ředitelka zařízení Ivana Prudičová, 724 667 634 iva.prudicova@fod.cz
Zástupce
Sylva Beránková Dis, 724567517, klokanek.litomerice@fod.cz

Předseda FOD
Jan Vaněk, DiS.
Fond ohrožených dětí
Na Poříčí 6
110 00 Praha 1
724/667 683
jan.vanek@fod.cz

Orgán registrující sociální služby, orgán vydávající pověření SPOD
Magistrát hlavního města Prahy Krajský úřad Ústí nad Labem
odbor správních činností ve zdravotnictví
a sociální péči oddělení sociálně-právní ochrany dětí
Charvátova 145/9 Velká Hradební 48
110 00 Praha 1 400 00 Ústí nad Labem
236/004 139 475 567 111

Přihlášení